Srovnání nového modelu CAF s dosavadním: nejvýznamnější změny a doplňky

Srovnání nového modelu CAF s dosavadním: nejvýznamnější změny a doplňky
Vítězslav Vlček 

V tomto příspěvku uvedu srovnání „starého“ a nového CAFu s důrazem na nejzásadnější změny a novinky.
Úvodem je třeba zmínit, že českou verzi metodiky CAF 2020 připravilo v předchozích měsících ministerstvo vnitra. Po zpracování návrhu překladu proběhla odborná korektura textu ze strany České společnosti pro jakost. Jak zmiňuje již ministerstvo vnitra, ačkoliv metodika CAF 2020 nepřináší zásadní změnu, model sebehodnocení směřuje organizaci k posuzování nových oblastí, např. digitalizace, odolnosti organizace, agilnosti apod. Při překladu byla maximální snaha ctít zažitou terminologii zpracovanou kolegy v předchozích letech, nicméně s výše uvedenými novinkami je spojena i terminologie, která se ne úplně běžně používá v prostředí české veřejné správy. Přesně z tohoto důvodu jsem byl i já osloven s požadavkem na případné připomínky k nově zařazeným pojmům tam, kde byly hledány nové české ekvivalenty. 
Terminologie musí ctít anglický originál, ale současně musí být blízká uživatelům. V tom spatřuji hlavní a zásadní úkol: aby nový CAF díky své terminologii neodradil případné nové zájemce z řad veřejné správy. Proto byli osloveni odborníci, kteří k aktualizované metodice zasílali svoji zpětnou vazbu. Následně budou zaslané podněty zapracovány do finálního textu k tisku publikace pro uživatele modelu CAF. Na tuto metodiku bude stejně jako u minulých revizí zpracována i aplikační příručka pro územní samosprávné celky (ÚSC).
CAF 2020 představuje pátou verzi modelu. Revize vychází z osvědčeného modelu CAF 2000. Poslední verzí, se kterou uživatelé doposud pracovali, byla verze CAF 2013. Model CAF prošel revizí za účelem lepší odezvy na vývoj a evoluci veřejné správy a společnosti jako celku. Aktualizace CAF 2020 se týká digitalizace, agilnosti, udržitelnosti a rozmanitosti. 
V aktualizaci se tak objevují i nové pojmy, např. u subkritéria 3.2. „rozvíjení a řízení kompetencí zaměstnanců“ se nás model ptá, zda při využívání inovativních vzdělávacích metod využíváme vedle dnes již běžného e-learningu i metodu Design Thinking. Dalším pojmem, který se např. v manuálu objevuje, je kybernetická bezpečnost (cybersecurity), který rovněž reaguje na nové trendy ve společnosti. 
Nově je důraz více kladen (vedle stávajícího motivování a podpory zaměstnanců) na inspirování zaměstnanců (subkritérium 1.3) či na agilnost a odolnost organizace (subkritérium 2.4). V oblasti výsledkových kritérií se jako jediný nový pojem objevuje „veřejná hodnota“ v subkritériu 9.1. 
Pokud jde o bodové hodnocení, resp. sebehodnocení, to zůstává stejné jako u předchozí verze. Je tedy možné stále použít dva způsoby: klasické bodové hodnocení a hodnocení s „jemným rozlišením“. Základem pro hodnocení předpokladů je cyklus PDCA. 
Závěr
S potěšením konstatuji, že mé obavy z případné krkolomné terminologie se naštěstí nenaplnily. Všichni letití uživatelé předchozích verzí CAFu totiž velmi dobře víme, jaké to je zápasit s převzatými pojmy, kterým úplně nerozumíte a rádi byste je plně pochopili, abyste se s pojmy ztotožnili a mohli je obodovat. 
Troufám si říci, že CAF 2020 je uživatelsky přívětivý, noví uživatelé by s jeho zaváděním neměli mít zásadní problémy a stávající organizace, které hodnotily podle modelu CAF 2013, při aplikaci CAF 2020 změny příliš nepocítí.
Autor:
Ing. Vítězslav Vlček, MSc., pracuje jako tajemník MěÚ v České Kamenici. Dlouhodobě se zabývá metodami zvyšování kvality ve veřejné správě, v této oblasti je konzultantem a dlouholetým hodnotitelem.
Kontakt: tajemnik@ceska-kamenice.cz